www.F3B.eu

RC 2021 - NÁVRAT KE KOŘENŮM

Od loňského jara, kdy se v podstatě utnula soutěžní sezóna F3B, jsem nelenil a vyzkoušel pár nových vysílačů. Jednalo se mi primárně pouze o to si rádio osahat a zhodnotit kvalitu jeho provedení a případnou možnost použití pro jednodušší modely, či jako záložní na závody. Jistě jsem nebyl sám, koho zaujal multiprokolový vysílač JIMPER/RADIOMASTER/RADIOKING. POKRAČOVÁNÍ.............

F3G - AKČNÍ LÉTÁNÍ NA POHODU

Když jsem před třiceti a kousek lety začal objíždět závody F3B, trvalo to dlouhou řádku let, než jsem se přestal stydět za své výkony. Bylo zvláštní, že mě mé pochybné výsledky neodradily a přes to, že jsem si pravidelně domů vozil umístění ve druhé půlce startovního pole, vždy jsem se na závody znovu a znovu vypravoval. Nejtěžší na našich začátcích byly vlastně vždy starty na navijáku. Své první F3B jsem na něm v roce 1989 rozlámal. Je to nejriskantnější část letů s modely F3B, která zároveň do velké míry rozhoduje o výsledku daného letu. Dosáhnout slušnou výšku chce mnoho tréninku a dokonalé zvládnutí techniky vzletu. O přípravě technického vybavení, volbě správného průměru silonu, velikosti bubnu navijáku a dokonale nabitých startovacích bateriích ani nemluvě! Za ty desítky let jsem byl u mnoha zoufalých pokusů nových pilotů, kteří se nahoru prostě nebyli schopni dostat, nebo naopak se ze vzletu stal velice rychlý a nebezpečný pád! Pokud se to člověk naučí a osvojí si všechny principy, je to pak vlastně nejzajímavější část každého letu. Avšak pokud fouká nárazový boční vítr a startujete s naloženým modelem, jste stejně stále jednou nohou v průseru

POKRAČOVÁNÍ ZDE

PROČ MĚ TO DŘÍV NENAPADLO?

Je to přeci jasné jako facka. Jako distanční kostičky pro závaží do našich F3B a F3F brusů je ideální použít výrobek ze 3D tiskárny! Mě pomohl výrobce modelů KORMODEL. Jistě s ním lze domluvit i rozměr pro Váš stroj. To co má v kompu připravené je distanční kostička pro Freestyler3/4/5/6 se sílou stěny cca 0,4 mm.  Je to čisté a krásné provedení a to se mi opravdu líbí!

JE TO STÁLE DOKOLEČKA, NECHTE TO LETADLO LETĚT!

Od roku 1990 se protloukám vodami F3B a modelů jsem za tu dobu již vystřídal pěknou řádku. Osobně jsem vždy tyto větroně miloval pro jejich schopnosti létat za jakýchkoliv meteorologických podmínek. Záleží pouze na zkušenosti a chuti pilota, model to zvládne vždy. Je jedno jestli je bezvětří, nebo fouká 25 m/s. Nezáleží na tom, zda je parné léto, nebo teplota hluboko pod bodem mrazu.  Co jsem pochopil za posledních 20 let je moudro, že ani tak moc nesejde na značce modelu (beru pochopitelně aktuální nabídku soutěžních typů), ale především na jeho pečlivém seřízení! Vždy když někdo přišel s tím, že jeho stroj létá špatně, bylo v 90 ti % případů předem jasné, že se jedná o jeho nevhodné seřízení. Když hovořím o důležitosti seřízení, tak je to nejen poloha těžiště, háčku a nastavení odtokové hrany křídla pro různé režimy letu, ale podle mě především velikost maximálních výchylek a jejich průběh! Je až zarážející, kolik celkem dobrých pilotů na precizní nastavení výchylek kašle. Oni to uřídí, ale většinu času letu kazí modelu jeho výkony velikými výchylkami! Velice často přišli kamarádi k mému modelu a strašně se podivovali nad tím, jak mám malé výchylky především na výškovce. Rovněž když si půjčili můj model ve vzduchu, tak se hned ptali zda není něco špatně, že musí tolik hýbat ovladači na vysílači. No a já znovu a znovu opakoval a opakuju to stále. Pro daný letový režim MUSÍ být vždy nastavena maximální výchylka tak, aby bylo možné model uřídit s plnou dráhou ovladače, ale aby se nějakým drobným pohybem nekazil výkon modelu! Znamená to, že když třeba na svahu udělám ostrou zatáčku v nožovém letu, tak při přitažení výškovky na doraz kniplu model ostře zatočí, ale rozhodně se nedá přetáhnout! Stejné pravidlo platí pro nastavení exponenciálních průběhů. Pokud mi někdo tvrdí, že model F3B, nebo F3F dokáže plynule řídit bez exponenciální křivky na výškovce, tak buď neví co mluví, nebo je to robot, nebo má v modelu gyro. Kolem středu je model velice citlivý na jakoukoliv výchylku a se vzrůstající rychlostí se tato citlivost pochopitelně zvyšuje! Všichni si musíme hledat nějakou tu „berličku“ aby model letěl lépe a věřte, že tou nejlepší je maximální stažení výchylek a použití exponenciální křivky. Osobně vždy expa používám pouze na výškovce, na křidélkách jsem se to nikdy nenaučil, vždy mi pak model přišel takový odcizený a málo bezprostřední. Stalo se mi to již mnohokrát, že mě nové éro nechtělo poslouchat, při kroužení v termice se mi občas tu a tam zvrtlo do náznaku vývrtky. Musel jsem si vždy znovu a znovu připomínat, že na úpravu těžiště nastaveného dle doporučené hodnoty musím sahat až jako na to poslední. VŽDY ZAČÍNÁM U LADĚNÍ VÝCHYLEK! Na co je důležité upozornit je fakt, že se jinak chová nenaložený model o hmotnosti 2 kg a ten samý stroj naložený na 3,5 kg. Proto mám své letové režimy rozděleny na hmotnost 2-2,6 kg a hmotnost 2,6-3,5 kg. Znamená to, že všechny režimy mám vlastně dvakrát. Pro klasické větroně je to tedy asi následující: termické létání (včetně kroužení, odtokovka křídla trošku dolů), rychlý let (přelet mezi stoupáky, odtokovka křídla cca v nule) a rychlost (opravdu rychlý let, odtokovka křídla malinko nahoru) a tyto tři režimy mám vždy dvakrát (rozděleno na lehký a těžký)…

Třeba jsou výše popsané postřehy všem jasné, ale osobně bych řekl že ne….tak to třeba někomu pomůže a nebude si muset říkat „sakra já snad už neumím lítat“

 

pavel....

F5J 100 - 2,5m od JIRKY TŮMY - TO LETADÝLKO MUSÍM MÍT!

V loňském roce jsem na popud Jardy Hlávka vyzkoušel pár závodů F5J. Musím říci, že mě to celkem bavilo a létání s Cobrou F5J bylo fajn! Co mě ale trošku vadilo, byla relativní složitost přepravy a celkově obří rozměry modelu. Říkal jsem si, že by to chtělo něco menšího, skladnějšího, více "kapesního". Když z Jirky Tůmy vylezlo, že pracuje na svém novém projektu stopalcovky (rozpětí 2500 mm), byl jsem moc zvědavý. Tyto modely jsou v dnešní době výhradně z nalaminovaného jádra z barevného polystyrenu. Řekl bych, že technologii dnes výrobci zvládají celkem slušně, nicméně mi to stále nepřipadalo jako to pravé. Konečně Jirka Tůma svůj projekt dokončil a připravil výrobu celokompozitového mini F5J, vyráběného kompletně do negativních forem a tak jsem neodolal nabídce vyzkoušení! Jedním slovem jsem nadšený! Letové vlastnosti má model velice příjemné, obratnost je větší než u autobusu F5J, preciznost provedení nádherná! Tuhost modelu je stále velice vysoká s porovnáním s F5J. Moc se těším, až bude můj model hotov a budu si jej moci kompletně nastavit dle svých představ. Nevím, zda letos absolvuji soutěže F5J, ale s touto novou 100 palcovkou si několik soutěží rád dám. Už se na ně moc těším!

 

JITOM F5J

/album/jitom-f5j/img-1843-jpg1/
/album/jitom-f5j/img-1845-jpg1/
/album/jitom-f5j/img-1846-jpg1/
/album/jitom-f5j/img-1850-jpg1/
/album/jitom-f5j/img-1851-jpg1/
/album/jitom-f5j/img-1852-jpg1/
/album/jitom-f5j/img-1853-jpg1/

Nárazuvzdorné kufry SEAHORSE

Již skoro 5 let používám nárazuvzdorné a vodotěsné kufry vyrobené americkou firmou SEAHORSE. Jsou ideální pro umístění modelářské elektroniky (vysílače, nabíječe apod. Cenová relace je velice příznivá (vzhledem k ceně zařízení uvnitř) a vlastnosti perfektní. S těmito kufry se při převážení opravdu nemusíte bát, že se třeba vysílač poškodí, nebo v případě průtrže mračen navlhne. Kufry mají gumové těsnění kolem celého obvodu a řekl bych že fungují na 100%! Dovozce značky je GM Elektronic a velikou řádku rozměrů i barevných provedení mají okamžitě skladem: https://www.gme.cz/odolne-kufry

Pavel……

 

Freestylerovi 
Od roku 1997, kdy jsem se nějakým zázrakem dostal k Jaro Mullerovi a jeho Ellipse II, jsem létal s konkurenceschopnými modely. Řekl bych, že jakékoliv horší výsledky byly jednoznačně mou chybou a v podstatě všechny modely měly koncepčně i konstrukčně na soutěžní TOP 10. Vždy jsem vzpomínal právě na Ellipsu 2, která byla nejenom výkonná, ale především neskutečně hodná a poslušná. Dodnes si myslím, že kdyby se to éro postavilo současnou technologií za použití vysokopevnostního uhlíku s váhou kolem 2 kg, mohlo by v šikovných rukách na závodech obsadit slušné umístění! Na závodech a při extrémnějším létání totiž potřebujete, aby Vás mvodel podržel ve slabých chvilkách. Když zaváháte, když za knipl omylem zaberete více než je zdrávo, když model naložíte nevhodně vůči aktuálním podmínkám. Toto všechno zvládala Ellipsa na jedničku a létal jsem ji podle mě skoro 3 roky. Její nástupci z dílny Jaro Mullera již NIKDY nedosahovaly stejných kvalit! 
Nicméně doba pokročila a vývoj se valil kupředu. Vždy jsem si modely vybíral i podle výrobce, musel mi být sympatický. Poslední roky jsem vnímal obrovské úspěchy všech typů modelu Freestyler, bratrů Andrease a Martina Herrigových. Oba dva vždy byli špičkoví piloti, nicméně některými projevy mi tak úplně neseděli. Tento trochu nepříjemný pocit v mé mysli vyvážil fakt, že jejich modely se vyrábí v České Republice a pro začátek jsem si pořídil Freestyler 3. Musím říci, že po záletu jsem si opravdu obrazně řečeno dřepl na zadek. Historie se zopakovala. Znovu jsem měl neskutečně výkonný a zároveň obdivuhodně hodný model. To co se s ním dá zaletět na svahu platí na 100% i na rovině. Start na navijáku i při výrazném naložení balastem je vždy jednoduchý a výsledná výška výrazně nadprůměrná.  Model točí zatáčky s minimálním poloměrem a nic ho nezabrzdí. Termika je při hmotnosti pod 2 kg také celkem jednoduchá. Po dvou sezónách s FS3 následoval FS3 s trupem a výškovkou z FS5. Zase posun kupředu a díky hmotnosti cca 1750 gramů se i termika s modelem stala snadnou. S tímto modelem jsem si užil nejkrásnější chvíle na svahu i na rovině. Na kopci musím říci, že je to chvilkama až trošku nuda. Pilot se naprosto nerozptyluje jakoukoliv chybou modelu, každá zatáčka stejná jako ta předchozí. Prostě šlape jako hodiny vždy a všude. Navíc je model NESKUTEČNĚ PRECIZNĚ A POCTIVĚ vyroben! Veškerá přistání zvládá na jedničku. Zdaleka ne všechny komerční modely jsou vyrobeny takto famózně! Má poslední zkušenost byla z Mistrovství světa F3B 2019, které jsem celé odlétal s modelem Pike Precision 2. Je to nesmírně výkonný stroj a byl jediný, kterého jsem byl schopen celkem narychlo koupit na jaře 2019. Co se letových výkonů týče, tak jsem s ním byl maximálně spokojen! Podržel mě v jakékoliv horké chvilce a třeba na vzdálenost jsem s ním v průběhu celého mistrovství pravidelně nastupoval krásně vyklidněný. Co je však fakt je jeho trvanlivost, od jara do podzimu jsem jej již docela použil a jeho kondice se konstantně zhoršovala, takže šel z domu. Za téměř 2000 Euro bych očekával trošku fortelněji vyrobené letadlo. Pokračoval jsem tedy se svým FS3/FS5. Před necelým měsícem jsem si přivezl poslední typ FS rodiny, Freestyler 6 o letovce 2050 gramů. Na testovací lety jsem se opravdu těšil. Model jsem proletěl zatím minimálně, ale první lety na navijáku mi dávají tušit, že zažiji něco nevídaného! Svah nový strojek ještě neokusil, takže se do zimy musím snažit

FREESTYLEROVI

 
 
Od roku 1997, kdy jsem se nějakým zázrakem dostal k Jaro Mullerovi a jeho Ellipse II, jsem létal s konkurenceschopnými modely. Řekl bych, že jakékoliv horší výsledky byly jednoznačně mou chybou a v podstatě všechny modely měly koncepčně i konstrukčně na soutěžní TOP 10. Vždy jsem vzpomínal právě na Ellipsu 2, která byla nejenom výkonná, ale především neskutečně hodná a poslušná. Dodnes si myslím, že kdyby se to éro postavilo současnou technologií za použití vysokopevnostního uhlíku s váhou kolem 2 kg, mohlo by v šikovných rukách na závodech obsadit slušné umístění! Na závodech a při extrémnějším létání totiž potřebujete, aby Vás mvodel podržel ve slabých chvilkách. Když zaváháte, když za knipl omylem zaberete více než je zdrávo, když model naložíte nevhodně vůči aktuálním podmínkám. Toto všechno zvládala Ellipsa na jedničku a létal jsem ji podle mě skoro 3 roky. Její nástupci z dílny Jaro Mullera již NIKDY nedosahovaly stejných kvalit! 
Nicméně doba pokročila a vývoj se valil kupředu. Vždy jsem si modely vybíral i podle výrobce, musel mi být sympatický. Poslední roky jsem vnímal obrovské úspěchy všech typů modelu Freestyler, bratrů Andrease a Martina Herrigových. Oba dva vždy byli špičkoví piloti, nicméně některými projevy mi ti dva kosí bratři tak úplně neseděli. Tento trochu nepříjemný pocit v mé mysli vyvážil fakt, že jejich modely se vyrábí v České Republice. Pro začátek jsem si tedy pořídil Freestyler 3. Musím říci, že po záletu jsem si opravdu obrazně řečeno dřepl na zadek. Historie se zopakovala. Znovu jsem měl neskutečně výkonný a zároveň obdivuhodně hodný model. To co se s ním dá zaletět na svahu platí na 100% i na rovině. Start na navijáku i při výrazném naložení balastem je vždy jednoduchý a výsledná výška výrazně nadprůměrná.  Model točí zatáčky s minimálním poloměrem a nic ho nezabrzdí. Termika je při hmotnosti pod 2 kg také celkem jednoduchá. Po dvou sezónách s FS3 následoval FS3 s trupem a výškovkou z FS5. Zase posun kupředu a díky hmotnosti cca 1750 gramů se i termika s modelem stala snadnou. S tímto modelem jsem si užil nejkrásnější chvíle na svahu i na rovině. Na kopci musím říci, že je to chvilkama až trošku nuda. Pilot se naprosto nerozptyluje jakoukoliv chybou modelu, každá zatáčka stejná jako ta předchozí. Prostě šlape jako hodiny vždy a všude. Navíc je model NESKUTEČNĚ PRECIZNĚ A POCTIVĚ vyroben! Veškerá přistání zvládá na jedničku. Zdaleka ne všechny komerční modely jsou vyrobeny takto famózně! Má poslední zkušenost byla z Mistrovství světa F3B 2019, které jsem celé odlétal s modelem Pike Precision 2. Je to nesmírně výkonný stroj a byl jediný, kterého jsem byl schopen celkem narychlo koupit na jaře 2019. Co se letových výkonů týče, tak jsem s ním byl maximálně spokojen! Podržel mě v jakékoliv horké chvilce a třeba na vzdálenost jsem s ním v průběhu celého mistrovství pravidelně nastupoval krásně vyklidněný. Co je však fakt je jeho podle mě slabší trvanlivost, od jara do podzimu jsem jej již docela použil a jeho kondice se konstantně zhoršovala, takže šel z domu. Za téměř 2000 Euro bych očekával trošku fortelněji vyrobené letadlo. Pokračoval jsem tedy se svým FS3/FS5. Před necelým měsícem jsem si přivezl poslední typ FS rodiny, Freestyler 6 o letovce 2050 gramů. Na testovací lety jsem se opravdu těšil. Model jsem proletěl zatím minimálně, ale první lety na navijáku mi dávají tušit, že zažiji něco nevídaného! Svah nový strojek ještě neokusil, takže se do zimy musím snažit!
 
pavel ........
 

Mistrovství Světa 1995 Brasov Rumunsko    

  

Zastavil jsem se u Vaška Bláhy v dílně a co nevidím! Fotka z nádherné akce v roce 1995. Musím říci, že je to už hodně dávno, ale mnoho příhod si z této desetidenní akce pamatuji dodnes. Při přejezdu hranic tam jsme upláceli celníky kartóny cigaret, aby průjezd proběhl bez problémů. Na rychlostní silnici jsme uprostřed noci potkali krávu. Celé letiště hlídali po celou dobu vojáci se samopaly. Na mnoha večírcích jsme se přátelili nejvíce s Japonci. Při mírném větru do zad jsme použili ruční start přes kladku. Výsledky byly dost podprůměrné :-)

Jen pro info, zleva nahoře: Pavel Marek, Václav Bláha, vlevo dole Pavel Brzák (repre Kanada) a vpravo dole František Bayer...

3/5 2019 Digitální váha pro určování těžistě
 
Jestli mě za poslední roky něco na letadýlka opravdu nadchlo, je to právě toto zázračné zařízeníčko! Konečně jsem se u všech svých modelů dozvěděl realitu. Změny těžiště v průběhu nakládání závaží můžou být značné a je dobře vědět jak a kdy je potřeba je kompenzovat! Ta hračka je prostě a jednoduše zázrak a já moc děkuju Marceli Králíkovi za její rychlé dodání! Pochopitelně obdobný výrobek dnes dodává řada výrobců, ale od Marcela mi to přišlo nejblíže (i když ze Zlína na Kokořín:-)
Rozdíly v určení těžiště se pohybují v řádu desetin mm a jediné v čem může být trošku problém, je celková pružnost konstrukce váhy. Při modelu naloženém na 3,5 kg se přeci jenom už trošku prohne.
Každopádně výsledná měření mám nyní o deset řádů přesnější než do dnešního dne. Balancovat totiž s modelem na šroubováku v dílně 2x3,5 metru je prostě na houby.  
 
 
 
 
 
 2/5 2019  RC soupravy pro F3X mašiny -  pokračování po 10 ti letech
 
 

Procházel jsem historii svých článků zde na na webu a narazil na mé povídání o modelářských aparaturách, které mi prošly rukama. Článek jsem psal v roce 2009 a světe div se, je to již 10 let! Stále mě létání baví a můj ulítnutý koníček v podobě permanentního hledání RC systému se mě stále drží. Je to tedy ideální stav pro pokračování mého retrospektivního povídání.

 

Původní článek byl psán chronologicky a rozhodně jsem v něm nedělal recenze RC souprav, ale spíše v krátkosti a s odstupem času dané rádio popsal a zhodnotil jak mě bavilo jej používat pro F3X modely. Co bylo na článku hodnotné je podle mého názoru fakt, že všechny popisované soupravy a systémy jsem vždy vlastnil a používal v závodních modelech. To znamená že se nejedná o informace “z doslechu”, ale “na vlastní kůži”.

 

POKRAČOVÁNÍ............

 

 

 

 

BROUK V HLAVĚ
 
Stále mi v hlavě hlodá nezájem většiny modelářů o osud svých krásných modelů. Zatímco je na přepravu a uskladnění balí do luxusních polstrovaných obalů, tak do vzduchu je vypustí, nechávajíce své miláčky na pospas pochybným modelářským aparaturám mnohdy renomovaných značek. Nedá mi to a znovu se zde vrátím ke své testovací anabázi, kterou jsem prošel. Pokusím se popsat tuto problematiku poněkud detailněniji.
 
Před třemi lety, jsem podrobně otestoval v té době "nejlepší" modelářské 2,4 GHz systémy. JETI DC 16 - WEATRONIC BAT60 - FRSKY Taranis - JR 28X. Byla to činnost relativně dost zdlouhavá a nákladná, nicméně těžím ze získaných zkušeností dodnes! Opravdu jsem tenkrát pochopil, že modelářský TOP vysílač není pouze o programovém vybavení a o tom jak se marketingově prezentuje výrobcem, ale že záklkad všeho je vlastní systém přenosu a jeho chování v mezních podmínkách. Pochopitelně bez hlubších technických znalostí dané problematiky a patřičného vybavení nelze provádět "odborné" testování a měření, ale "pouze" porovnávání různých stavů a situací, které mohou nastat při používání.  Pokud tyto stavy člověk nasimuluje u několika odlišných systémů 2,4 (výrobců) za stejných podmínek a v podstatě zároveň, lze si udělat poměrně jasné závěry! Řekl bych, že toto testování je pro praktické použití v závodních modelech daleko důležitější než informace od výrobce, že je celý systém 100% testovaný a super kvalitní! Jedinou nevýhodou je poměrně velká časová náročnost. 
 
Nyní k průběhu testů. Vše jsem zkoušel a porovnával s ohledem na relativně bezpečné ovládání modelu. Nešlo mi pouze o to, abych měřl jakési "rekordy", v dosahu či rychlosti obnovy ztraceného signálu. Subjektivně jsem vše porovnával tak, abych došel k hodnocení a závěru o míře použitelnosti dané soupravy v soutěžních modelch. Jednalo se tedy o testování schopnosti zpracování příjímaného signálu a použitelnosti "toho co z něj zbylo" pro řízení modelu. Při postupném zvětšování vzdálenosti pochopitelně rx dostává čím dál méně informaci až se serva v podstatě přestanou hýbat úplně. Ve svých modelech v 90% nepoužívám FailSafe s nastavením nějaké naprogramované polohy, protože tento je při rychlosti 200km/h podle mě naprosto zbytečný. Při ztrátě signálu zůstává poslední známá poloha. Takže řešíme situaci, kdy se začne ztrácet signál a již nelze řídit model. V případě že je to pozvolné a způsobené zvětšující se vzdáleností, může to mít fatální důsledky. Jenže to platí za předpokladu letu s celobalsovým mnodelem a s tím létá na hranici dosahu 2,4 systému asi málokdo. Daleko pravděpodobnější je stav, že se s modelem pohybujeme v menších vzdálenostech a následně se antény přijímače zastíní například křídlem z uhlíku. Jedná se například o stav při kroužení v termice, kdy se pozice modelu vůči vysílači na zemi stále mění. Nastává výpadek signálu. Logicky je to sice prekérní situace, nicméně pokud daný systém dostatečně rychle obnoví spojení po odstínění přijímače, máme vyhráno! Toto je podle mě celá problematika modelářských 2,4 systému shrnutá v jedné větě. Je to prostě rychlost, tak jako v životě, rychlejší vyhrává a také mnohdy přežije. Pokud se systém vzpamatuje cca do 1 sekundy po obnovení signálu, je veliká pravděpodobnost že pilot výpadek ani nezaznamená a řídí model dále. Jeho reakce nemusí být 100% ale při troše štěstí a relativně nižších rychlostech letu je řízení stále dobře použitelné. V případě, že je systém po obnovení signálu pomalejší a vzpamatuje se za  2 a více sekund, může to mí naprosto fatální důsledky! Obvzláště při zmiňovaném kroužení se pak model ocitne v bludném kruhu, protože než se spojení alespoň na krátkou chvilku obnoví, tak se antény opět zastíní. V tomto případě se může stát, že se spojení již NEOBNOVÍ na dlouhé vteřiny. Pilot ve větších vzdálenostech ztratí přehled nad polohou modelu a pokud o model nepřijde, tak minimálně ztratí drahocenné vteřiny, případně dobrý výsledek soutěžního letu.
Rozdíly mezi jednotlivými aparaturami byly tak propastné, že jsem to vlastně do dnešního dne nepochopil. Vím, že toto budou řešit převážně soutěžní piloti a to ještě pouze ti, kteří létají s celokompozitovými modely plnými uhlíku. Prostě si plně uvědomuji, že 90% uživatelů to může být a také je naprosto jedno. Jejich modely to neohrozí, létají relativně blízko a jejich modely nejsou plné vodivého uhlíku. Proto se daří úspěšným výrobcům prodávat své soupravy, aniž by čelili vlně kritiky. Skutečně se jedná o problém, který se týká malé části soutěžních pilotů a rekreační modeláři na něj nikdy narazit nemohou.
Každopádně testování proběhlo na zemi na letištní ploše, systémy byly umístěny na jednom místě. Přijímače měly antény umístěny pod stejným úhlem.  Rx+serva+aku vedle sebe na desce na stativu cca 1,3 metru vysoko. Serva měla dlouhé výstupní páky nastaveny lištou, aby byl znát jejich pohyb. Na desku jsem měl natočenou videokameru se záznamem. Vysílače jsem postupně odvezl do vzdálenosti 1,5 km, kde testování začínalo. Vysílačkou jsem hlásil do druhé stanice, umístěné u videokamery, okamžitou vzdálenost a momentální činnost. Vždy jsem popojel o cca 100 metrů blíže a vyzkoušel všechny rádia. Přečetl sílu signálu, udělal základní pohyby ovladači a s vysílačem jsem měnil polohu vůči přijímačům. Toto byl jediný způsob jak si sám ověřit funkčnost všech systému a sám si data následně analyzovat! Na získané video jsem se opravdu těšil! Takto jsem se postupně přiblížil až do cca 200 metrů a tam jsem testy ukončil.
Rozdíly v dosahu a v rychlosti obnovení signálu při jeho ztrátě byly fatální a vedly mě k jednoznačné změně mého vybavení, která používám dodnes. 
Veškeré testy jsem prováděl já osobně, veškeré náklady na zakoupení aparatur jsem rovněž nesl na bedrech já, za výsledky si stojím a osobně se dnes jen směji některým uživatelům "TOP" souprav jak jsou přesvědčeni o jejich dokonalosti a bezchybnosti. Já bych v současné době svůj systém neměnil, ale na rozdíl od většiny uživatelů to není pouze z nějakého duševního přesvědčení, ale z vlastní zkušenosti! 
Z níže uvedených výsledků si obrázek můžete udělat sami. Jako bernou minci bych opravdu bral rychlost, dosah v daném okamžiku je hodně závislý na mnoha faktorech, ale rychlost systému vám ve vzduchu opravdu nikdo nepřidá!
Výsledky:
Dosah:  
Jeti DC 16 600-700 metrů
Weatronic BAT60 900 metrů
FrSky Taranis 1250 metrů
JR 28X 900-1000 metrů
 
Rychlost obnovení signálu:
Jeti DC 16 cca 3 sek
Weatronic BAT60 cca 0,5-1 sek
FrSky Taranis cca 1-2 sek
JR 28X cca 0,5-1 sek
5/4/2019    BROUK V HLAVĚ     Jeti/FrSky/JR/Weatronic ?

                         
 
Stále mi v hlavě hlodá nezájem většiny modelářů o osud svých krásných modelů. Zatímco je na přepravu a uskladnění balí do luxusních polstrovaných obalů, tak do vzduchu je vypustí, nechávajíce své miláčky na pospas pochybným modelářským aparaturám mnohdy renomovaných značek. Nedá mi to a znovu se zde vrátím ke své testovací anabázi, kterou jsem prošel. Pokusím se popsat tuto problematiku poněkud detailněniji.
 
Před třemi lety, jsem podrobně otestoval v té době "nejlepší" modelářské 2,4 GHz systémy. JETI DC 16 - WEATRONIC BAT60 - FRSKY Taranis - JR 28X. Byla to činnost relativně dost zdlouhavá a nákladná, nicméně těžím ze získaných zkušeností dodnes! Opravdu jsem tenkrát pochopil, že modelářský TOP vysílač není pouze o programovém vybavení a o tom jak se marketingově prezentuje výrobcem, ale že záklkad všeho je vlastní systém přenosu a jeho chování v mezních podmínkách. Pochopitelně bez hlubších technických znalostí dané problematiky a patřičného vybavení nelze provádět "odborné" testování a měření, ale "pouze" porovnávání různých stavů a situací, které mohou nastat při používání.  Pokud tyto stavy člověk nasimuluje u několika odlišných systémů 2,4 (výrobců) za stejných podmínek a v podstatě zároveň, lze si udělat poměrně jasné závěry! Řekl bych, že toto testování je pro praktické použití v závodních modelech daleko důležitější než informace od výrobce, že je celý systém 100% testovaný a super kvalitní! Jedinou nevýhodou je poměrně velká časová náročnost. 
 

 

Šlapka na naviják

Firma VP CENTRUM změnila doménu svého eshopu.
Od nich jsem si před 5 ti roky kupoval nožní spínač na naviják a stále funguje EXCELENTNĚ. Cena cca 200 Kč!
 

První RC soupravy pro F3X mašiny!

Včera jsem si u Franty Bayera zavzpomínal na dávné časy. S těmito RC soupravami jsme kolem roku 1989 začínali létat soutěžní kategorie F3X brusů. Jednalo se o vysílače v krabicích a s ovladači Modela, avšak s naprosto odlišným kodérem, který již obsahoval důležité mixy funkcí pro soutěžní létání. Mix křidélka-směrovka, vztlakové klapky-křidélka, butterfly, výškovka-vztlaky a hlavně se třemi polohami klapek s výškovkou pro úlohy start, termika a rychlost!Rozhodně si rozklikněte detail fotografií, nechce se věřit že vysílače byly schopny ovládat soutěžní modely s 3 klapkovým křídlem! Všimněte si na jednom z vysílačů samolepky z kontroly vysílačů na Mistrovství Evropy v Popradě 1990! Celou elektroniku vymýšlel a vyráběl Marcel Vondruška z Libeňského klubu. Byly to nádherné časy :-)

Vyhledávání

Kontakt

Pavel Marek Libeňský modelářský klub Praha 8

www.F3B.eu

Nyní má doména :-)

Novinky

06.01.2013 06:11

Mrňous F3K - dokonalá pohoda

Poslední den roku 2012 jsem zalétal nové letadélko. Už dlouho jsem nezažil tak nádherný pocit z nového strojku. Bez jakýchkoliv obav z případného šrotu a s klidem šlo nové éro do vzduchu........a byl to božský zážitek Od roku 2000 kdy jsem se začal věnovat kategorii F3K jsem si mnohokrát...
18.12.2012 05:26

Jednou ráno ....... aneb prozření po 10 ti letech :-)

Po poslední diskuzi v Poříčí se mi v hlavě usadil červíček a začal hlodat. To že model F3B seřizuji pro každý letový režim zvlášť je samozřejmostí (bavím se o fázích letu). Posledních cca 7 až 10 let je mnoho pilotů, kteří používali a používají na každou letovou úlohu zvláštní paměť modelu. Je to...
06.12.2012 06:13

Není to žádná legrace ... vlastně je

Při posledním poletování jsem si jen tak cvičně vypnul mix směrovka do křidélek. Mé uvažování bylo následující: již tak před 13 ti lety jsem se začal opravdu cíleně učit řídit směrovku zvlášť. Do té doby jsem to moc neřešil, ale postupem času jsme pochopili, že nejen při kroužení v termice je...
03.12.2012 21:13

Nové letecké muzeum v Mladé Boleslavi !

Již v roce 2013 bude otevřeno nové letecké muzeum v Mladé Boleslavi, budova už vpodstatě stojí a fotky dodám v dohledné době! Zde odkaz na projekt, vypadá to impozantně a pro mě velice pěkně! https://www.hlavacek-partner.cz/cs/projekty-projects/hangar-muzeum-nadace-metodeje-vlacha/ Můžete...
02.12.2012 20:44

MX 20 Hott - pokračování skororecenze-opraveno 9.1.2013

Takže dnes jsem pokračoval v seřizování své vosy Fosy :-) Při teplotě mínus 3 stupně to bylo lahodné létání na letišti aeroklubu Mladá Boleslav. Základní nastavení modelu pro všechny letové úlohy jsem pochopitelně provedl doma v teple krbovek, nicméně to nejdůležitější vždy probíhá na...
01.12.2012 12:39

Po 18 ti letech...........

Po 18 ti letech..... Přesně v roce 1995 jsem si naposledy zalétal se soupravou Graupner MC20. V té době to bylo to nejlepší rádio pro soutěžní létání v kategorii F3B co bylo na trhu. Od té doby až do loňského roku už to byla pouze a jedině Futaba, která mě provázela při jakémkoliv létání....
02.11.2012 05:54

1. MB Cup Mladá Boleslav 2013

Přátele, kamarádi. Po dvou úspěšných ročnících Mistrovství ČR F3B v Mladé Boleslavi (2009 a 2011), začínám chystat další luxusní závody. Tentokrát se všichni můžete těšit na opravdu "světové" zápolení v rámci World Cupu 2012. Skutečný a definitivní termín bude 6. - 8. září 2013. Všechny...
23.10.2012 22:25

Zemřel Libor Malák, zeloživotní člen Libeňského klubu

Dnes, 23.října 2012 jsme se rozloučili s Liborem Dne 16. října letošního roku zemřel celoživotní člen našeho Libeňského modelářského klubu, náš přítel a kamarád, Libor Malák. Bylo mu pouhých 51 let. Vzpomeňme na Liborka s láskou a radostí v srdci, bude nám všem nesmírně...
05.09.2012 06:17

Hořická TRUBICE 2012 – Mistrovství ČR F3B

Hořická TRUBICE 2012 – Mistrovství ČR F3B Když jsem v pátek přijel z práce v 17.30 domu, měl jsem toho tak akorát. Během 40 ti minut jsem naházel všechny nutné krámy do auta a na otření hadrem, nebo ofouknutí kompresorem již bohužel nezbýval čas. Pokud během 12 ti měsíců jdete jednou létat na...
24.08.2012 07:59

Jaro Muller

Narazil jsem na nový web legendy mezi výrobci kompozitových modelů, Jaro Mullera. Jara již prostě nebavilo polehávání u bazénu a věčné chození na golf a tenis a začal opět patlat letadýlka :-) Podle provedení webu bych řekl, že se vrhnul i na tvorbu svých www. Klikněte i na barevná schémata.........
25.04.2012 23:18

7 dní se Sanwou..zamiloval jsem se :-)

První týden osahávání Sanwy SD 10 mám za sebou, takže zde jsou mé postřehy: Co je hodně FAJN? -rádio je opravdu na LÉTÁNÍ a nikoliv na teoretizování a vymýšlení fikivních nastavení modelů doma od notasu na diskusních fórech :-) -vysílač na mě působí čím dál více jako poctivý výrobek který...
18.04.2012 12:44

SANWA SD10

SANWA SD10 Po sezóně 2011 jsem svou Futabu T12FG dal z domu, takže nastal po dlouhé době prostor pro přemýšlení. Na sklonku léta mi z Číny přišla Turnigy 9X za nádherných  54 USD  s několika RX v ceně kolem 10USD, takže na poletování s EPP jsem měl rádio více...
09.07.2011 12:00

Pojištění u ČESKOMORAVSKÉ MODELÁŘSKÉ ASOCIACE :-(

Tak to je hustýýýý! Někdy v dubnu jsem zde psal o pojištění. Záhy jsem pojištění zaplatil a dovolil jsem si chtit nechat poslat veškeré papíry na jinou adresu než mám uvedenou v online formulaři na pojištění......no a to je vše. Od té doby, tedy cca 3 měsíce, si dopisuji s Václavem Jankem a dokola...
04.04.2011 03:47

Láska na první pohled. TOHO PTÁKA PROSTĚ MUSÍM MÍT !!!

O víkendu na Rané jsem se po dlouhé době zamiloval ! Za 70 USD je to ještě levná návštěva vykřičeného domu :-) pavel........
01.04.2011 14:34

ROZLOŽENÍ OVLÁDACÍCH PRVKŮ NA PALCOVÉM VYSÍLAČI

  ROZLOŽENÍ OVLÁDACÍCH PRVKŮ NA PALCOVÉM VYSÍLAČI tak jak ho používám já pro soutěžní létání s větrůňky F3B :-) Po příspěvku od Romana na Lomcováku jsem tedy přispěl i já svou troškou (omlouvám se za časté použití slova přepínač :-) Přepínače, na kterých jsou polepky používám. Pravý přepínač...
16.02.2011 05:10

Měření tahu serv Hitec HSG 5084

Tato serva jsem jednu sezónu používal ve svém závodním strojku Tanga od Bretamodel. Musím říci, že jsem je tam dával s maličkou nejistotou a obavou o jejich dostatečnou sílu. Nicméně celou sezónu 2009 fungovala naprosto v pohodě a bez problémů. Otázka byla, zda jsem s modelem Tanga až tolik...
20.01.2011 07:11

Rx aku do F3B

  DOKONALÉ V PONDĚLÍ JSEM OBJEDNAL A ZAPLATIL AKUMULÁTORY OD NĚMECKÉ FIRMY CS-ELEKTRONIC velikost 2/3 A 1600mAh  https://cs-shop.de/cms/   ZBOŽÍ MI PŘIŠLO DNES ! konečně mám rozumné baterky do F3B koštěte huraaaa TAKTO SE OBCHODUJE, AŤ SE JDOU VEŠKERÉ NAŠE E-SHOPY...
19.05.2010 06:39

Analýza chování klapek při startu

Minulý čtvrtek Dr.Ikebara-Lomcovák nainstaloval svou minu HD kameru na ROXYho....výsledky byly více než zajímavé!!!    
06.03.2010 18:22

Už je to 30 let !

V úterý jsem se zastavil v modelářské prodejně v Jičíně-tuším "Avanti" a nakoupil jsem nejaké drobnosti, při odchodu jsem v zádveří narazil na stojan se starými časopisy Modelář!!! Nad stojanem byla cedulka : časopisy jsou zdarma ! To mě vyrazilo dech a jakožto obrovského milovníka bazarů...
25.02.2010 20:05

Nový strojek na spadnutí

O víkendu jsem vylaminoval prvni prototypový trup na náš nový eroplán. Pevnost uzasna. Do trubky na zavazi se nalozi az 1550 gramu olova. Výraz prototypový je doslovný. Na tomto trupu otestujeme úhly náběhu křídla a VOP vůči trupu a zároveň odladíme technická řešení prostoru kabiny a...